Hongkong
 |
| Pohled na výškové budovy z Avenue of stars |
19. 11. přilétáme na obrovské letiště v Hongkongu. Všude kolem spousta lidí. Není čemu se divit, Hongkong patří mezi nejhustěji osídlené oblasti na světě. Klasicky řešíme po příletu, jak se dostat z letiště na hotel co nejrychleji a nejlevněji. Po příjezdu na „hotel“ (náš pokoj byl krcálek o rozměrech 6m čtverečních včetně koupelny a toalety…dokážete si to představit?) hned odložíme věci a razíme do velkoměsta.
 |
| Kowloon park |
 |
| Uprostřed velkoměsta |
První věc, kterou se snažíte sehnat, je voda. V tuto chvíli zjišťujeme, že v Hongkongu je straaaašně draho. Všechny ceny se sice tváří jako ceny u nás, ale každou musíte vynásobit ještě číslem cca 3,5…Co už, něco pít a jíst musíme. Ten večer jsme ochutnali první čínskou specialitu. Byl to silnější vývar, navoněný olejem ze sezamových semínek. Celkem fajn svačinka. Druhý chod ale totálně zničil představu o čínské kuchyni. Když přinesli talíř s nudlemi a hovězími vnitřnostmi, zvedl se nám žaludek a zbytek pobytu v Hongkongu se krmíme sushi a banány, které tam bylo za docela přijatelnou cenu.
 |
| Místní hovězí specialita |
 |
| Oblíbená svačinka v Hongkongu |
V Hongkongu toho není až tolik k vidění. Prošli jsme si Avenue of stars, kde je večer úžasný výhled na osvícené vysoké budovy (denně zde bývá světelná show ve 20h.), viděli Clock Tower, projeli se trajektem Star ferry z pevniny Hongkong Kowloon na ostrov Hongkong, prošli pár hezkých parků, zoologickou a botanickou zahradu, navštívili vyhlášený Ladies market plný cetek a fejků. Ještě jedna zajímavá věc, mají tady srandovní, úzké, dvoupatrové tramvaje, které jezdí téměř stejnou trasu.
Pokud byste chtěli zavítat do nákupního centra, tak si připravte statisíce. Obchody jako Zara, Reserved, apod. zde nenajdete, tady je to vyšší level v nakupování. Lujík, Dior a Gabbana na každém rohu.
 |
| Zapadlá, velmi úzká ulička v Hongkongu |
21. 11. nás čeká ranní let do Manily, hlavního města Filipín, takže balíme krosny a jdeme na to! Hlavně na pláž, na tu se nejvíc těšíme.
Manila
Manila je prej nejhnusnější město na světě. A můžeme to jen potvrdit. Autobus nás „vykopl“ úplně někde jinde, než jsme chtěli. Stojíme uprostřed silnice, 30°C ve stínu, oči se mi únavou zavírají za pochodu a ještě se na mě sápe kluk bez nohy a chce po mě prachy. Fakt výhra, už chci být na hotelu, prosím, prosím! V Manile a celkově na Filipínách se na bílého člověka dívají jako na bohatého člověka. Byli jsme tam středem pozornosti a to doslova, každý se na nás díval, často se otáčeli a sledovali nás až to bylo nepříjemné. Náš plán na zbytek dne byl jasný, projet se známým manilským metrem do centra a prozkoumat okolí. Další zvláštností bylo rozdělení vagonů metra. V jednom byly holky a ve druhém byli kluci. My jeli v „klučičím“ a zase všichni čuměli.
Přespíme a ráno zase vyrazíme na letiště. Další přelet. Už konečně na Bohol.
 |
| Trocha historie v Manile |
 |
| Západy slunce jsou na Filipínách naprosto úžasné, ať jste u moře nebo ve městě |
Bohol a Panglao
Od rána kňourám, že chci už na pláž. Musím ještě vydržet. Po příletu nás opět čeká vymýšlení, jak se dostaneme do hotelu. Sotva uděláte 5 kroků z letiště, seběhne se kolem vás skupinka „taxikářů“ a nabízí vám odvoz. Zprvu nechceme nic, nemáme náladu na pozornost a nabídky. Nakonec se mezi sebou pohádají, že výsledná nejnižší cena byla tak super, že ji bereme a jedeme (konečně!) směr hotel (a brzy na plááááž). Letiště se nachází na Boholu, ale náš hotel byl na Panglau, což je malý nejspíš přidružený ostrůvek. Jsou propojeny mostem, takže s přejezdem nebude problém.
Hotýlek je pěkný, má terasu, bazén, velký pokoj, ke štěstí nám zbývá jen pronajmout motorku.
V odpoledních hodinách si konečně užíváme pláže. Průzračná voda, nádherné počasí, na to jsme se těšili ¾ roku. Poprvé v životě držím v ruce mořskou hvězdu, byly jich tam desítky…
Oproti Hongkongu je na Filipínách všechno za hubičku. Veškeré ceny tady dělíte přibližně dvěma. Taková večeře pro dva vás vyjde třeba na 75 Kč. Filipínská kuchyně se skládá z toho, co si sami vypěstují nebo vykrmí. Naší oblíbenou pochoutkou bylo smažené kuře, barbecue, papája a buko džus (a filipínský rum).
 |
| Momentka s malými Filipínci |
 |
| Naše oblíbená Panglao beach |
Hledá se Tarsier
Nártoun filipínský neboli Tarsier, nejmenší opička na světě patřící mezi ohrožené druhy, žijící pouze na Filipínách. Poznáte jej hlavně podle vykulených očí a extrémně dlouhého nártu.
 |
| Nártoun filipínský |
Spinkají ve dne, loví v noci. Lidé je neustále otravují, sahají na ně, jsou hluční... Toto malé zvířátko se tím stresuje a je schopno samo sebe zabít. Přáli jsme si je vidět. Nebudeme je otravovat, jen se podíváme a budeme potichu a pak zase půjdeme. Byli naprosto rozkošní, kdyby to šlo, už máme doma domácího mazlíčka.
Návštěva rezervace Tarsierů byla naším dalším cílem. Po dlouhém hledání a náročné cestě plné přeháněk jsme se dočkali a Tarsiery spatřili.
Čokoládové hory
Pokud se někdy octnete na Boholu, nesmíte vynechat výlet do Chocolate hills neboli Čokoládových hor. Někde jsem se dočetla, že nejkrásnější výhled na tyto hory je po dešti. Nevím, jestli na ně ten den pršelo, každopádně výhled to byl slovy nepopsatelný. O těchto horách koluje také pověst, že jsou to zkamenělé slzy obra plačícího pro smrt své milované.
Tento den se povedl. Při jízdě na motorce nám slunce pálilo do tváří a skončilo to také malým spálením kůže. Během tohoto dne poprvé ochutnáváme zdejší specialitu - smažené kuře. Nikdy bych si takové jídlo v Česku nedala, ale byla to lahůdka. Oni to prostě umí připravit.
 |
| Chocolate hills |
Zpět v Manile, zpět v Hongkongu a návrat domů
Naše "honeymoon" po týdnu stráveném na Boholu a Panglau se blíží ke konci a my celou cestu se všemi přelety a zastávkami budeme muset absolvovat znovu. Návštěva Manily, dva dny sushi svačinek a pak už hurá domů, vlastně do Curychu a pak až do Prahy. O to jednodušší bylo, že jsme věděli, co přesně nás čeká, kam se zajít ještě podívat a užít si tak zbytek dovolené naplno. Byla to cesta náročná, ale v jistých věcech poučná. Podařilo se nám objevit místa a přírodu, kam normální turista nikdy nezabloudí.
Tentokrát mě ze všeho nejvíc uchvátilo moře. Čisté, průzračné, klidné. A Radek se na vlastní oči přesvědčil, že rybička Nemo z pohádky skutečně existuje. Viděl je pod vodou, a zrovna dva...
Zajímavosti a postřehy
- Navštívili jsme nejhnusnější město na světě - Manilu
- Letěli celkově 8 různými letadly
- Poprvé drželi mořskou hvězdu
- Spali v nejmenším pokoji ze všech hotelů a ubytování, co jsme kdy zažili
- Sledovali světelnou show a prošli se po Avenue of stars
- Kochali se výhledem na Chocolate hills
- Viděli v Hongkongu největší přístav na světě
- Večer na Panglau nás navšívil krab poustevníček obřích velikostí
- Setkali se s Tarsiery (ohrožené druhy žijící pouze na Filipínách)
- Letěli náš nejdelší let v životě
- Jedli v Curychu nejdražší svačinku
- Ochutnala jsem poprvé čerstvou papáju (mňam)
Pokud se někdy octnete na Boholu, nesmíte vynechat výlet do Chocolate hills neboli Čokoládových hor. Někde jsem se dočetla, že nejkrásnější výhled na tyto hory je po dešti. Nevím, jestli na ně ten den pršelo, každopádně výhled to byl slovy nepopsatelný. O těchto horách koluje také pověst, že jsou to zkamenělé slzy obra plačícího pro smrt své milované.
